“We learn that it is not the rays which bodies absorb, but those
which they reject, that give them the colours they are known by; and in
the same way people are specialized by their dislikes and antagonisms,
whilst their goodwill is looked upon as no attribute at all.”
Bathsheba Everdene je mladá, vzdělaná, krásná, ale bohužel dost chudá. I tak okouzlí skromného a upřímného Gabriela Oaka, který má nedaleko farmu. I když Bathsheba jeho žádost odmítne, i tak se znovu setkávají poté, co Bathsheba zdědí farmu svého strýce a stává se bohatou. Bathsheba, konečně nezávislá nejenom myslí, ale také postavením, poznává jaké to je být vlastní paní, řídit si svůj život a činit významná rozhodnutí, která můžou ovlivnit celý její život.
Pokud máte rádi knížky Jane Austen a sester Brontëových, ale všechna jejich díla jste už přečetli, Hardy je možnou příjemnou alternativou (normálně nepoužívám výrazy typu příjemná alternativa, ale zrovna tady se mi výrok pana Collinse tak nějak hodil :)). Jeho příběhy se odehrávají ve viktoriánské Anglii a najdete tam vše, co očekáváte: lásku, trochu napětí, osudový zvrat a popisy krásné anglické přírody. Ačkoli se může zdát, že se Hardy svou tvorbou od ostatních oblíbených autorek 19. století příliš neliší, opak je pravdou. Hardyho knihy jsou odlišného především úhlem pohledu...je to přece jenom muž, a nemůže popsat ženskou postavu stejným způsobem, jakým ji je schopná popsat žena. To ale neznamená, že jeho ženské hrdinky jsou v něčem méněcenné! Hardy dokáže skvěle popsat ženské postavy a jak Bathsheba, tak třeba i Tess jsou postavy, které jsou v v jeho knihách skvěle vylíčené se všemi svými klady i zápory.
Děj knihy Daleko od hlučícího davu se odehrává v Hardyho smyšleném kraji Wessexu, stejně jako Tess z D'Urbervillů. Hardy ve své knize nešetří pasážemi, které nám mají vylíčit krásný, až idylický anglický venkov, avšak nelíčí je nijak zdlouhavě nebo nudně. S hlavní hrdinkou Bathshebou jsem se příliš neztotožňovala a často jsem s jejím chováním nesouhlasila, ale i tak jsem se dokázala vžít do její situace a do jejích problémů. Kdo se mi však jako postava hodně líbil byl Gabriel Oak. Pro mě to byl dokonalý muž, protože stál vždy na Bathshebině straně a vždy jí byl věrný, ať se dělo cokoli. Pasáže popisující Gabriela a jeho počínání mě vždy bavily a líbily se mi, protože jsem si postavu Gabriela opravdu zamilovala...(je úžasný :D)
Kniha se mi opravdu líbila, ačkoli jsem už četla i lepší. Na můj vkus byla málo romantická (:D). Knížka byla většinou čtivá, obzvlášť druhá polovina, kdy jsem s napětím četla jak to vlastně vše skončí. Pokud máte rádi klasiku, nevadí vám zastaralejší styl a pomalejší tempo vyprávění, pokud se rádi setkáte se zajímavými postavami a pokud rádi poznáte život a společnost viktoriánské Anglie, pak vám Daleko od hlučícího davu vřele doporučuji!
S.
